Annamusanvu
Emwanyi
Nejprve
si prosvištíme některá slovíčka:
Annamusanvu
– Čtyřicet sedm
Emwanyi
– Káva
Omuzigo
– Pokoj
Ekitabo
– Kniha
Eccupa
– Lahev
K
padesátému výročí okupace Československa zahraniční
armádou(Ukrajinci? Rusové? Dnes evidentně není zřejmé, kdo to
byl.) se hlásí pražská kavárna z Ugandy. Po dvou měsících
poflakování jsme se konečně pustili do tvrdé dřiny. O našem
soužení svědčí nespočet puchýřů na našich dlaních.
Následující řádky věnujeme všem real-hipsters, kteří v
těchto dobách drží hrdě vztyčený flanelový prapor nad
precizně zastřiženou bradkou (a kojícím matkám – kdo
nelaktuje s námi, laktuje proti nám!).
Co
budeme potřebovat? Za prvé kávu. Na tomto místě doporučujeme
dva až tři středně velké kávovníky s již červenými bobulemi
(samozřejmě lze nahradit jedním velkým černochem vlastnícím
kávovou plantáž). Za druhé africké slunce pro potěšení a také
pro precizní vysušení plodů. Za třetí kamínka a potřebné
vybavení na zátop (uhlí, sirky a latexovou pudrovanou rukavici
velikosti 7.5 na podpal). Za čtvrté dřevěný hmoždíř.
Masochistům doporučujeme sehnat co nejmenší velikost.
Lumbersexuálové, kteří si denně promazávají své hebké ruce
indulonou, by se měli spíše poohlédnout po nějakém mixéru. Za
páté dobrou náladu a notnou dávku písní, protože s úsměvem a
svižným rytmem jde práce vždy dobře od ruky.
Sbírání.
Po nasbírání cca 50 bobulí z nemocničního kávovníku se
přesuneme do obchodu a požádáme černou paní prodavačku o 2
kilogramy čerstvě sklizené kávy.
Sušení.
Sušíme tři až pět dnů na přímém slunci, na noc sklízíme.
Nejlépe tak učiníme v období sucha, nenechme se však zmást, i v
období sucha může pršet sedm dní v týdnu. Avšak i v tomto
případě bude po dvanácti dnech káva dostatečně vysušená.
Loupání.
Loupání je fyzicky velice náročná činnost, nejlépe tedy
uděláme, přizveme-li na pomoc jednoho až dva černé sousedy.
Osobně preferujeme fortelnou sálovou sestru pro hrubou práci a
jemného anesteziologa pro vybírání kávových zrn z drti. Obaly
plodů se skládají z kožovité slupky, dužiny a nakonec
pergamenové vrstvy, která obaluje dvě kávová zrna. Tedy poměrně
mnoho úrovní ochrany. Samotná zrna jsou ještě obalena ve
stříbřité blance.
Pražení.
Pro pražení nejlépe volíme klasická kamínka na dřevěné uhlí.
Pokud máte problém s rozděláním ohně určitě vás potěší
náš nejnovější produkt ugandská fortelná sálová sestra verze
2.0 s ohnivzdornýma rukama. Jedná se o proces časově náročný,
proto si připravte témata pro nezávaznou konverzaci.
Drcení.
Tento poslední krok z vás vyždíme poslední kapky energie. K
drcení užíváme dřevěný hmoždíř. Více než prudké
vertikální nárazy se osvědčily jemné krouživé pohyby.
Výslednou drť přesíváme přes síto a nepropadnuvší kousky
vracíme zpět do hmoždíře. Takto opakujeme do vytvoření jemného
kávového prášku či do zpuchýřnatění dlaní.
A
konečně si můžeme dopřát šálek dobré kávy. Celý proces
výroby s drobnými organizačními a strategickými přestávkami
zabere přibližně celý jeden den a umožní vám zalehnout s
pocitem dobře odvedené práce.
Přejeme
vám mnoho úspěchů s domácí přípravou kávy a těšíme se na
následující díl o výrobě domácích doutníků.
Dobrá hospodyně i pro zrníčko přes plot skočí
...i oddělili zrno od plev
a pozvali dělníky na svou žeň
žeň je hojná
a poctivého nepálí
únor bílý, pole sílí
navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté
z vlastní sklizně, člověče, žij
jak se do lesa volá
tak se z lesa ozývá
sytý hladovému nevěří
co červenec neupeče, to už srpnu neuteče
boží mlýny melou pomalu ale jistě
musíš sklidit co jsi zasel
co jsi nadrobil, to si sněz
každý svého štěstí strůjcem