Monday, August 20, 2018


Annamusanvu


Emwanyi


Nejprve si prosvištíme některá slovíčka:

Annamusanvu – Čtyřicet sedm
Emwanyi – Káva
Omuzigo – Pokoj
Ekitabo – Kniha
Eccupa – Lahev

    K padesátému výročí okupace Československa zahraniční armádou(Ukrajinci? Rusové? Dnes evidentně není zřejmé, kdo to byl.) se hlásí pražská kavárna z Ugandy. Po dvou měsících poflakování jsme se konečně pustili do tvrdé dřiny. O našem soužení svědčí nespočet puchýřů na našich dlaních. Následující řádky věnujeme všem real-hipsters, kteří v těchto dobách drží hrdě vztyčený flanelový prapor nad precizně zastřiženou bradkou (a kojícím matkám – kdo nelaktuje s námi, laktuje proti nám!).

    Co budeme potřebovat? Za prvé kávu. Na tomto místě doporučujeme dva až tři středně velké kávovníky s již červenými bobulemi (samozřejmě lze nahradit jedním velkým černochem vlastnícím kávovou plantáž). Za druhé africké slunce pro potěšení a také pro precizní vysušení plodů. Za třetí kamínka a potřebné vybavení na zátop (uhlí, sirky a latexovou pudrovanou rukavici velikosti 7.5 na podpal). Za čtvrté dřevěný hmoždíř. Masochistům doporučujeme sehnat co nejmenší velikost. Lumbersexuálové, kteří si denně promazávají své hebké ruce indulonou, by se měli spíše poohlédnout po nějakém mixéru. Za páté dobrou náladu a notnou dávku písní, protože s úsměvem a svižným rytmem jde práce vždy dobře od ruky.

    Sbírání. Po nasbírání cca 50 bobulí z nemocničního kávovníku se přesuneme do obchodu a požádáme černou paní prodavačku o 2 kilogramy čerstvě sklizené kávy.

    Sušení. Sušíme tři až pět dnů na přímém slunci, na noc sklízíme. Nejlépe tak učiníme v období sucha, nenechme se však zmást, i v období sucha může pršet sedm dní v týdnu. Avšak i v tomto případě bude po dvanácti dnech káva dostatečně vysušená.

    Loupání. Loupání je fyzicky velice náročná činnost, nejlépe tedy uděláme, přizveme-li na pomoc jednoho až dva černé sousedy. Osobně preferujeme fortelnou sálovou sestru pro hrubou práci a jemného anesteziologa pro vybírání kávových zrn z drti. Obaly plodů se skládají z kožovité slupky, dužiny a nakonec pergamenové vrstvy, která obaluje dvě kávová zrna. Tedy poměrně mnoho úrovní ochrany. Samotná zrna jsou ještě obalena ve stříbřité blance.

    Pražení. Pro pražení nejlépe volíme klasická kamínka na dřevěné uhlí. Pokud máte problém s rozděláním ohně určitě vás potěší náš nejnovější produkt ugandská fortelná sálová sestra verze 2.0 s ohnivzdornýma rukama. Jedná se o proces časově náročný, proto si připravte témata pro nezávaznou konverzaci.

    Drcení. Tento poslední krok z vás vyždíme poslední kapky energie. K drcení užíváme dřevěný hmoždíř. Více než prudké vertikální nárazy se osvědčily jemné krouživé pohyby. Výslednou drť přesíváme přes síto a nepropadnuvší kousky vracíme zpět do hmoždíře. Takto opakujeme do vytvoření jemného kávového prášku či do zpuchýřnatění dlaní.
A konečně si můžeme dopřát šálek dobré kávy. Celý proces výroby s drobnými organizačními a strategickými přestávkami zabere přibližně celý jeden den a umožní vám zalehnout s pocitem dobře odvedené práce.

    Přejeme vám mnoho úspěchů s domácí přípravou kávy a těšíme se na následující díl o výrobě domácích doutníků.


 Dobrá hospodyně i pro zrníčko přes plot skočí

...i oddělili zrno od plev

 a pozvali dělníky na svou žeň

žeň je hojná

 a poctivého nepálí

únor bílý, pole sílí

 navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté

z vlastní sklizně, člověče, žij

jak se do lesa volá

tak se z lesa ozývá

sytý hladovému nevěří

co červenec neupeče, to už srpnu neuteče

boží mlýny melou pomalu ale jistě

musíš sklidit co jsi zasel
co jsi nadrobil, to si sněz
každý svého štěstí strůjcem