Abilimukaga

Meghan

    Já udělám ward round. Můžete pomoct holkám porodit to dítě na sále? Joel odejde. Máma je vystrašená, porodila pětkrát, z toho čtyři nedonošené. Všechny čtyři umřely. Teď pošesté, 28. týden. Kvůli anamnéze byla na cerkláži (ošetření krčku dělohy). Po operaci se vagína tamponuje, ale ona tampon nevyndala a nosila dva měsíce. Infekce spustila předčasný porod. Přichází zpráva z ultrazvuku, dítě je staré maximálně 24, 25 týdnů. Asi 700 gramů. Hranice porodu a potratu je tu 28. týden, u nás o pár týdnů míň.

    Postupujeme rychle. Bára vytáhne malinkatou slečnu, do dlaně a půl. 650 gramů. Honza ji přebírá a začíná resuscitaci, Ondra běhá kolem rodičky. Když se máma zajistí, vezmeme malou do otevřeného inkubátoru. Ten se chvíli vzpírá topit, zahříváme dekami a do toho s Bárou ventilujeme. Srdce na devadesáti. To není moc, ale na masáž taky ještě ne. Kyslík a žílu. Nožičku má silnou něco přes centimetr a cévy se vzpírají. Sestra z chirurgie ji nakonec najde. Honza jde s Joelem probrat léky, Ondra se stará o malou.

    Nedonošencům se tu na podporu dýchání dává aminophylin, mámě před porodem kortikoid. Dítě má známky sepse, chceme přidat antibiotika. Dotaz na Joela. Ten se ptá, co si myslíme. Honza říká, že všichni víme, jaký bude výsledek, že ATB jsou jen pro naše čisté svědomí. Joel souhlasí, nejmenší dítě, které tu kdy vypiplal mělo 900 g. Bez přístrojů na dýchání a surfaktantu (látka, co pomůže udržet plíce rozepjaté. Nedonošeným dětem často pod tlakem povrchového napětí kolabují) úctyhodný výkon. Udělej, co uznáš za vhodné.

    Honza najde Ondru u malé. Má lapavé dechy (špatné prognostické znamení), srdíčko se zatím drží. Hele, já vím hovno o tom, co dítě zvládne, zkušenosti nemám. Měli bysme jí dát aspoň šanci. Dáváme antibiotika a glukózu pro výživu.

    Ventilujeme déle, než přikazují guideliny. Stále lape po dechu. Bez přístrojů ji neudržíme. Buď ji podventilujeme nebo vyrobíme pneumothorax. Srdíčko se zatím rozběhlo do závratné rychlosti. Inkubátor funguje. Kyslík taky. Necháme ventilace a přijdeme ji zkontrolovat. Pokud po pár minutách srdce poběží dobře, znamená to, že se nějak chytila i dechově. Zůstává u ní sestra, kdyby bylo potřeba zavolat pomoc nebo resuscitovat. Drž se.

    Obejdeme s Joelem pár pacientů. Vidíme smrt jednoho v přímém přenosu. Kluk jako my, infaustní prognóza, čekalo se to. Nějak ale nevnímáme. Jdeme za malou, je u ní Bára a místní midwife. Vrchní sestra Rhona se ptá, jestli bychom neměli dítě pokřtít. Matka je katolička a přála by si to. Kněz tu není. Vzpomínáme, že v ohrožení života může křtít každý. Ondra běží pro svěcenou vodu, kterou mu Gabča prozřetelně přibalila. Honza dýchá s malou. Jména tu dávají až pár dní po porodu, tohle je výjimka. Pro křest ho potřebujeme znát. Meghan, I baptise you in the name of Father… Ondra pokřtí malou slečnu.

    Naděje si neděláme, přijdeme za chvíli. Projdeme s Joelem pár malárií na dětském. Po návratu na nás volá Bára. Kluci! Rozdýchala se. Sama. Koukneme na ni a ona fakt dýchá a pokouší se o křik. Plosky na končetinách jsou konečně růžové. Dělej, snaž se, povzbuzujeme. Srdce se ustálilo, tepe, jak má. Tak ona fakt bojuje. Co kdyby měla opravdu šanci, bráníme se optimismu. Chvíli zůstáváme a pozorujeme ji. Nastavujeme budík na další glukózu a zkusíme stihnout oběd.

    Hltáme a ruce se nám trochu klepou. Co kdyby to fakt dala? Musíme ji udržet. I kdybychom měli vstávat v noci. Meghie je naše. Naházíme do sebe banány a zaběhneme ještě něco vyřídit do nemocnice. Pak jdeme za naší slečnou.

Ode dveří vidíme Báru. Výraz v obličeji nás zarazí. Drží Meghan v rukách. Teď odešla, šeptne. Ještě jsem ji chvíli resuscitovala. Rána palicí do hlavy. Leží tam to samé stvoření, které jsme tu před chvílí nechali v naději. Bez života. Vyšetříme mechanicky s prázdnou hlavou. Bára se nespletla. Takže konec. Jdeme za Joelem, Ondra mlčí, Honza kope do sloupů. S midwife pak holčičku obstaráme a jdeme pro rodiče. Mámin pláč Honzu vyžene z pokoje, jde za tátou, Ondra zůstává.

    Se sestrou zabalíme Meghan do deček, bílá náplast místo stužky, sestra píše jméno, údaje a R.I.P.

V místnosti je ticho, tohle byla naše Meghie. Všichni ji vyprovází po svém. Vzpomínáme, jak nás včera Betty učila Kitaffe ali mu ggulu…