Tuesday, July 24, 2018


Abilimuemu, abilimubili


Oli ente endawo!


Nejprve si prosvištíme některá slovíčka:

Abilimuemu – Dvacetjedna
Abilimubili - Dvacetdva
OliTy jsi
Ente – Kráva
Endawo – Kastrovaná
Engumba - Kost

    V neděli spíme tak tvrdě, že nás nevzbudí ani milá povinnost jít do kostela. Půjdeme v úterý. Nakupujeme, včera jsme byli málem bez jídla (všude zavřeno), kdyby chudá hostinská zničehonic nepřinesla čtyři talíře kasavy, sweet potatoes, rybiček a vepřového. Jen tak, zadarmo, ze svého. Tohle nás dostalo už několikrát a teď zas. Jane odešla od muže, který ji mlátil. Živí tři dospívající dcery a platí jim školu. Sama, ženská, na vesnici, v Africe. A stejně se rozdělí s bohatými cizáky. Jak to máme s tou pohostinností my teď v Česku?
    Ondra odhalí recept na výrobu passion juice: z maracujy vydlabeme dřeň, rozmixujeme a zalejeme vroucí vodou. Směs necháme schladnout. Cedíme přes plátno (100 % bavlna). Dochutíme dle libosti třtinovým cukrem a rozdělíme do předem připravených igelitových sáčků po 500 ml. Uchováváme v chladu dle finanční situace v potoce či lednici.
    Zveme Dr. Katanu na pivo (v jejím případě limo). Strašně se nám směje, ale večer pošle zprávu, jestli už sedíme za barem. Sharon (bez kníru) – ze šesti dětí, táta jí umřel, když byla malá. Dva roky po škole. Pracuje minimálně 7 dní v týdnu a střídá dvě práce. Má nejširší úsměv v celém Buikwe. Vysvětluje, že tady se nenadává do krav ale do koz. Chceme přeložit "ty vole" do Lugandy. Doktorka dá dohromady roztomilé "ty krávo kastrovaná" a dodává, ať si to nepíšeme, protože tak se mluvit nemá. Průzračná logika jako se vším. Jane ji školí v Lugandě. Resp. Sharon nám diktuje slovíčka a Jane ji opravuje spelling. Děcka se tu učí psanou Lugandu rok, pak už jen Angličtina, takže pravopis není jejich silná stránka. Naše teda taky ne.
    Ráno v pondělí jdeme konečně běhat. Ve snu. Cizím. Do fajfkového rána zvoní telefon od Anny-Theresy. Jestli jsme v pořádku, že měla noční můru. Honza si v ní při sportu zlomil nohu. Aha, tak to nemůžu jít další tři neděle běhat. Dokaď to nesroste. Sorry, blaženě se omlouvá Ondrovi.
    Výživné ráno začne dietně. Čekání na doktora si krátíme návštěvou laboratoře. Válí se tam spousta těhotenských testů. Jedny na HIV, druhé na TBC, žloutenku, malárii, břišní tyfus. To napětí, jestli se objeví jeden či dva proužky, je nervydrásající. Znáte to?
    Zrovna když se Ondra ponořil do krve v mikroskopu s malárií (trvalo mu, než si vybral - mikroskopy jsou dva a on jako kvantová částice dokáže být u obou najednou s 50% pravděpodobností. Nakonec rozloží vlnovou funkci směrem k malárii a přepustí orbital se schistozomami ve stolici Honzovi) přijde Sharon (s knírem). Chcete vidět polydaktylii? Částice se během Planckovy doby mění v záření.
    Víc prstů na končetinách je vzácnost, ale občas se objeví. Navíc se genetické potvory rády sdružují. Tahle třeba s Downovým nebo Patauovým syndromem. Dítě ani jeden zjevně nemá, a tak z něj spíš jen bude lepší klavírista. Pokud budou mít na odstranění sedmého poloprstu na jedné ruce. 25 na čtyřech končetinách, kdo z vás to má? Jdeme na general ward, ale humor nás přejde. Sharon nás dožene. Víte, jak se matka rozhodla? To dítě je duch! Ona je ze Súdánu a věří v nějaké animální bohy. Ducha se bojí a pohodí ho někde v lese. Chceme s ní mluvit, ale zmizela z nemocnice. Kontakt není. Sharon posílá babičku dítěte, ať je najde a o dítě se postará. Snad…
Na dětském spalničky, malárie, srpkovitá anémie, na interně HIV a tubera. Chlapovi s HIV je 22 a je soporózní (trochu lehčí stav než koma). Reaguje jen chabým mručením na velkou bolest, jinak nic. Další vyšetření, vypadá to na mozkový kmen. Zničehonic. Nejspíš nějaký zánět mozku, protože u HIV je poškozená imunita. Smůla, když konečně leží pacient i na mužském pokoji (chlapi tu jinak do nemocnice chodí až pro úmrtní list), není s ním moc řeč. Honza ještě zkouší Babinskiho. To je, jak vám neurolog škrábe jehlou po plosce. Jehlu nemá, použije klíč od pokoje. Tak teď je tu pozitivní už i naše klíčová dírka, odtuší Ondra.
Odpoledne neonatal audit za minulý týden. Každý problematický porod. Sharon pročte papíry a chce hodnocení. Pozitiva, negativa, plán zlepšení. Ptají se i muzungů. Jestli jsme neměli rádi audity doma, tady jsme nadšení. Jsou k sobě docela kritičtí a berou to vážně. U nás nudná rutina, tady snaha o systematizaci, která není zrovna v souladu s lidskou povahou, ale pomáhá pacientům. Keep up the good work, guys.

Sousedka v neděli po ránu (kolem jedenácté)
 Nezežloutnou a nezežloutnou

 Náš domácí juice

Honza, Lab CO a břišní tyfus
 Pod zastíněním je krásné dítě. Ne ale pro mámu.

 Ježkosanta na Pediatric Ward

Prezidentská kampaň proti HIV
 Divný zvyk, že někde poblíž nemocnice jednou otevřou krámek taky pohřebáci, je i v Ugandě.